napíšu něco na sklápěcím stole ve vlaku
když se mi šála a čepice pohybují na skle na zavazadla nade mnou
jak jsem se na deset minut cítila bezpečně
jak tě křečovitě držím za prsty
protože jinak už to nejde
a jak se za okny tramvají nad Vltavou,
jejichž řidiči mají či nemají rádi rozplesklou vodu na předních sklech,
nemůžu přestat usmívat
ráno jsem se přistihla při krátké středně intenzivní spokojenosti
a cukla jsem
vím, že je pravda, cos včera řekla, než jsem ti dala pusu na tvář
bojím se už všeho
kvádrová auta kopírují linku silnice,
co přeťala a vyhloubila krajinu
jedou za úvaly a nejdou jim vidět kola
je mlha a šedé dráty vedoucí šikmo
trnou usazené do oranice